Něco ... zvláštního

8. září 2010 v 23:17 | Kacik
Nechci nikoho urážet a tohle je pouze můj názor na věc, rozhodně to nikomu neberu a neurážím. 

Pod pojmem Bible se mi vybaví něco posvátného, něco co je drženo v naprosté čistotě a přitom pošpiněné tolika odpornými věcmi o kterých ne nemluví a zjevně nikdy mluvit nebude.
Proč se teď tolik lidí uchyluje k ateismu? 
Můj názor je ten, že ona kniha splnila svůj účel. 
Ano, podle mne má Bible určitý účel. Účel říct lidem co je špatné a co dobré, pohrozit jim a držet je v šachu co nejdéle.
První záměr zjevně nemusel být, až tak svazující... či mohl být naopak očišťující než některé naprosté hlouposti již dávno zažité. 
Možná kdybychom někde našli jednu z úplně prvních knih, nestačily bychom se divit jak je za těch dvatisíce let zjevně od začátku po konec překopaná a i ty pasáže které se zdají být jednoznačné, se jednoznačné zjevně zdají, jen protože nám to do hlav vtloukly. 
Chcete li udržet tlupu dětí ve sladké nevědomosti a přitom jim ukázat směr kterým se mají ubírat a co přesně vy považujete za špatné a co naopak za dobré... nabízí se jen pár odpovědí z nihž nejpříhodnější je jedna: budete lhát. 
Jednoduché a přesto geniální. Malá a prostá nikomu neubližující lež je vlastně dobro.... jak se říká, vyšší dobro nás všech. 

Váš názor?
 

Syndrom bílého papíru...

30. srpna 2010 v 15:01 | Kacik
Každý tomu říká jinak, představíte si bílý papír a v ruce tužku. Do té chvíle jste přesně věděli co budete dělat a najednou nic.
Kouzlo bílého papíru útočí na vaše smysly, oči těkají po papíře a topí se v bělobě, ruce se snaží držet upocenou tužku a uši se najednou soustředí na něco v dálce, co do té doby neslyšely, najednou máte chuť na čaj… na tabulku mléčné čokolády… všechno vás škrábe … odkládáte tužku a odcházíte z místnosti. Raz, dva, tři a jste zpátky a píšete, kreslíte a sem tam dojdete dolít čaj nebo přisypat sušenky…

Kam dál

Reklama